Zrození automatu na knihy
V roce 1822 vynalezl Richard Carlile, majitel britského knihkupectví, první prodejní automat na knihy na světě. V té době bylo pojetí vydavatelství poměrně konzervativní. Pokud by prodavači knihkupectví prodávali radikální knihy zvané „zakázané knihy“, jako je věk rozumu napsaný Thomasem Paineem, byli by uvězněni. Automat se vyhne přímému vyjednávání mezi zákazníky a úředníky a eliminuje možnost větší cenzury.
Dá se říci, že automat na knihy není určen pro marketing, ale pro to, aby čtenáři „slyšeli více různých hlasů“. Přestože se od té doby knižní automat příliš nepopularizoval, někteří lidé na základě podobných přání stále dělají to samé.
Byl víkend v roce 1933. Allen Lane, zakladatel Penguin Books, stál na nástupišti vlakového nádraží v Exeteru. Právě potkal přítele spisovatele, který se chystal vrátit do Londýna, a chtěl si koupit něco ve stánku s knihami a novinami na nádraží, aby si mohl číst ve zpátečním vlaku. Šokovaly ho však nepovinné materiály ke čtení... To inspirovalo jeho bojového ducha a byl odhodlán vytvořit kvalitní knihu té doby.
Tento druh knihy by měl být nejen atraktivní cenou (kniha se rovná ceně krabičky cigaret), ale dá se koupit i v klasických knihkupectvích. Ještě důležitější je, že jej lze zakoupit na nádražích, v maloobchodech s tabákem a v malých obchodních řetězcích. Doufal, že knihy mohou vyjít z knihoven a knihkupectví, na nádraží a do ulic a do rukou chodců, kteří se na chvíli zastaví. Nejprve v roce 1935, inspirován konceptem „malých knih“ od albatrosů, vydal klasickou sérii kapesních knih. Poté, v roce 1937, o dva roky později, byl první prodejní automat Penguin Book navržen k prodeji kapesních knížek.
Výše uvedené prodejní automaty se obvykle anglicky nazývají „vending machine“ nebo „dispenser“ a francouzsky „distribution automation“. Ať už v angličtině nebo francouzštině, jeho původní význam se zaměřuje na význam „distribuce a distribuce“. Po překladu do čínštiny se tomuto slovu říká „prodejní automat“. Je zbaven konotace sdílení, již není rozšířením lidského chování a stal se jednoduše náhražkou prodejních služeb. Musíme říci, že jeho význam můžeme zásadně nepochopit a pohřbít možnost jeho flexibilního využití.
V této době jsou prodejní automaty jako prodejní kanál knih skutečně trochu pasivní, ale možná jim můžeme poskytnout vynikající výstavní místo pro "oživení" jejich rozšířeného konceptu. Na veřejných místech, která nejsou určena ke čtení, se používá nový způsob, jak změnit přístup lidí ke knihám, podnítit touhu čtenářů navázat blízký vztah ke knihám a vnést zábavu do zmateného čekání lidí. Tyto staré prodejní automaty byly přeměněny, aby lidem ukázaly nový vzhled a doručovaly knihy čtenářům, jako je Santa Claus.
Přilnout k papírovým médiím je pocit mnoha lidí na celý život. Vydavatelé by však neměli vidět jen to, že věci, kterým věří, milují a milují, odcházejí s proměnami doby, ale také by měli vidět širší vizi a odpovědnost příležitostí, spolupracovat a nacházet příležitosti pro média a zlepšovat metody čtení. Text se vlastně vždy objevuje v různých podobách a pomocí různých médií jde hluboko do našeho života. Stejně jako se neustále mění automat na knihy, život stále pokračuje a znovu se rodí různými způsoby. Možnost čtení je v revoluci vydávání.